Západní pohled na Kubrův statek 1984

Historie Restaurace U Rychtáře

Přeneste se do historie vzniku a přeměny stavení označovaného Kubrův statek.

Obec Ruzyně (Rusín) a Kubrův statek

Vznik obce Ruzyně

Ves Ruzyně je poprvé zmíněna v zakládací listině břevnovského kláštera z roku 993, jako část jeho majetku, kterou mu kníže Boleslav II. daroval k jeho založení. Ves náležela klášteru až do husitských válek. V roce 1406 se ve vsi připomíná dvůr s opevněním a 5 poplužími, 23 usedlostí, sedm chalup, tři další poddaní a mlynář. Dvůr je lokalizován do míst současného dvora. Za husitství zabrali ves Pražané (1421) a ta se stala součástí pražských purkrabských statků (1429).

Obec Ruzyně v mapách a Kubrův statek

Nejstarší dochovaná pozemková kniha Ruzyně z roku 1568 zmiňuje 10 statků a pouze 3-4 chalupy, k čemuž došlo především scelováním parcel. Kubrův statek je zde zmiňován jako celolánová usedlost v jižní frontě severní návsí.

Roku 1620 usedlost vyhořela a roku 1840 je v mapě stabilního katastru vedena se čtyřmi zděnými budovami odpovídajícími ještě roku 1984.

Katastrální mapa Rusín 1840

V Ruzyni se na Starém náměstí dochovalo několik rolnických usedlostí památkově chráněných a mezi nimi i Kubrův statek čp. 15. Toto historické jádro někdejší vesnice se dvěma trojúhelníkovými náměstími patří dnes v Praze k nejzachovalejším souborům lidové architektury

Kubrův statek a význam Kubrů v Ruzyni

Místní rod Kubrů byl významný v celém okolí, jeho příslušníci byli od 18. stol. ruzyňskými rychtáři, drželi hospodu a statky nejen v Ruzyni, ale i v nedalekých Stodůlkách a rychtář Vavřinec Kubr založil známý zájezdní hostinec „Bílý Beránek“.

Zrod a význam rodu Kubrů v Ruzyni a Kubrův statek

Dle nejstarších historických záznamů se rod Kubrů usadil v Ruzyni kolem roku 1680. Václav Chundela o tom píše v životopise Stanislava Kubra, zakladatele České strany agrární: „Zakladatelem rodu Kubrů na okrese tomto byl pravděpodobně Matěj Kubr, gruntovník z Ruzyně, jehož původní zaměstnání bylo formanství . … Cestou stavěl se pravidelně ve staré formanské hospodě Maříkově, kterou pak r. 1680 koupil od šenkýře Kašpara za 300 kop míšenských, uznávaje pravděpodobně její výnosnost. „

Jméno „Kubr“ je podle archivních zápisů J. Piskáčka z Ruzyně citovaných V. Chundelou odvozeno od nádoby, v níž se v dolech nosila voda. Herzerův slovník překládal z německého slovo „Kuber“ jako kbel na vodu. Ve starých českých matrikách je forma Kuber u jména Kubr ještě někdy uvedena.

Nemáme naprosto spolehlivé informace o tom, odkud Kubrové do Ruzyně přišli. Václav Mencl však ve svém díle „Lidová architektura v ČSR“ zmiňuje a považuje za správné vysvětlení, které mu dal „stařičký majitel domu“. Jak uvádí berní rula, Ruzyně, na jejímž území leží Bílá Hora, byla vypálená a úplně zpustošená za třicetileté války, a musela být znovu osídlována pražským purkrabstvím, jemuž od husitských válek patřila. Kubrové, původně formani, prý do Ruzyně přesídlili z Bavorského lesa, t.j. z Pošumaví.

Mencl uvádí jako důkaz architekturu statku obnoveného a rekonstruovaného rodinou Kubrů: Původní stavení barokního slohu Kubrové přestavěli jako „špýcharový dům“, který má skladovací (komorový) díl patrový, což byla vesnická architektura ve středních Čechách neobvyklá a dle Mencla přenesená z jižních a jihozápadních Čech, kde byla běžná již od 14. století.

Srovnání půdorysu domu z Dublovic s půdorysem Kubrova statku z přestavby r. 1731

Rod Kubrů se stal již od konce 17. století významným po celém okolí. Z Ruzyně se šířil a větvil do Stodůlek a do Liboce, ale též směrem ke Kladnu.

Evangelická víra a hřbitov v Ruzyni

Je známo, že roku 1749 udal libocký farář pražskému purkrabství, že Jan Kubr a Anna Kubrová z čp. 15 a rychtář Milan Kubr z hospody čp. 20 nejsou pravověrní. Jan Kubr byl za nevíru mrskán před kostelem v Řepích a přinucen k veřejnému přiznání ke katolictví. V Ruzyni bylo obecně mnoho evangelíků, ke své víře se ovšem mohli hlásit až po vydání tolerančního patentu Josefem II. v roce 1781. Dodnes se v této vsi zachoval evangelický hřbitov, zvláště pro ně zřízený.

Objekt Kubrův statek

Kubrův statek je původně barokního stylu, později klasicistně upravený. V usedlostech Ruzyně se z období baroka dochovalo nejvíce právě v Kubrově statku.

Hlavní budovy: Restaurace a stodola

Patrové obytné stavení s pavlačí je v přízemí zaklenuto tzv. „plackovými klenbami“. V horním patře stavení byla sýpka a špejchar (určené ke skladování zrní). V přední části přízemí směrem od brány byly obytné prostory, v zadní potom chlévy.

Původně v zahradě za domem byla stodola, jež byla od objektu novodobě oddělena a po rekonstrukci je využívána jako prodejna.

Nyní neexistující části Kubrova statku

Naproti domu přes někdejší dvůr, dnes nádvoří s parkovištěm, v místě dnešního hotelu Meritum***, stávaly původně hospodářské objekty, na jižní straně dvora se nacházel drobný objekt nad sklepem, který v souvislosti s novodobými úpravami zcela zanikl. Na jižní, západní a severní straně byla usedlost ohrazena zdmi.

Vznik Restaurace U Rychtáře

V letech 2002/2003 došlo ke kompletní rekonstrukci areálu Kubrova statku při které vzniká česká Restaurace U Rychtáře ve své stávající podobě . Ve stejném čase vzniká z budovy bývalého Svazarmu hotel Meritum***.

Hlavní místnost Restaurace U Rychtáře
Přijďte do Restaurace U Rychtáře ochutnat Českou kuchyni

Fotografie z Kubrova statku

Nad barokní bránou s brankou se dochovaly sluneční hodiny a na trámu datace 1731.

Pozůstatek slunečních hodin a nápis na trámu vstupní brány s datací 1731

Statek je památkově chráněn od roku 1964.

Historické fotografie objektu vs. Současnost

Severní pohled na Kubrův statek 1984
Severní pohled na Kubrův statek 1984
Severní pohled na Kubrův statek 2020
Severní pohled na Kubrův statek 2020
Západní pohled na Kubrův statek 1984
Západní pohled na Kubrův statek 1984
Západní pohled na Kubrův statek 2020
Západní pohled na Kubrův statek 2020
Východní pohled 1984
Východní pohled 2020
Stabilní katastr Rusin 1841 se zaznačením Kubrova statku
Stabilní katastr Rusin 1841 se zaznačením Kubrova statku