VesRuzyně (Rusín)

Vznikobce Ruzyně

Ves Ruzyně je poprvé zmíněna v zakládací listině břevnovského kláštera z roku 993, jako část jeho majetku, kterou mu kníže Boleslav II. daroval k jeho založení. Ves náležela klášteru až do husitských válek. V roce 1406 se ve vsi připomíná dvůr s opevněním a 5 poplužími, 23 usedlostí, sedm chalup, tři další poddaní a mlynář. Dvůr je lokalizován do míst současného dvora. Za husitství zabrali ves Pražané (1421) a ta se stala součástí pražských purkrabských statků (1429).

ObecRuzyně v mapách

Nejstarší dochovaná pozemková kniha Ruzyně z roku 1568 zmiňuje 10 statků a pouze 3-4 chalupy, k čemuž došlo především scelováním parcel. Kubrův statek je zde zmiňován jako celolánová usedlost v jižní frontě severní návsí.

Roku 1620 usedlost vyhořela a roku 1840 je v mapě stabilního katastru vedena se čtyřmi zděnými budovami odpovídajícími ještě roku 1984.

Katastrální mapa Rusín 1840

V Ruzyni se na Starém náměstí dochovalo několik rolnických usedlostí památkově chráněných a mezi nimi i Kubrův statek čp. 15. Toto historické jádro někdejší vesnice se dvěma trojúhelníkovými náměstími patří dnes v Praze k nejzachovalejším souborům lidové architektury

RodKubrů a Ruzyně

Místní rod Kubrů byl významný v celém okolí, jeho příslušníci byli od 18. stol. ruzyňskými rychtáři, drželi hospodu a statky nejen v Ruzyni, ale i v nedalekých Stodůlkách a rychtář Vavřinec Kubr založil známý zájezdní hostinec “Bílý Beránek”.

Zrod a významrodu Kubrů v Ruzyni

Dle nejstarších historických záznamů se rod Kubrů usadil v Ruzyni kolem roku 1680. Václav Chundela o tom píše v životopise Stanislava Kubra, zakladatele České strany agrární: “Zakladatelem rodu Kubrů na okrese tomto byl pravděpodobně Matěj Kubr, gruntovník z Ruzyně, jehož původní zaměstnání bylo formanství . … Cestou stavěl se pravidelně ve staré formanské hospodě Maříkově, kterou pak r. 1680 koupil od šenkýře Kašpara za 300 kop míšenských, uznávaje pravděpodobně její výnosnost. “

Jméno “Kubr” je podle archivních zápisů J. Piskáčka z Ruzyně citovaných V. Chundelou odvozeno od nádoby, v níž se v dolech nosila voda. Herzerův slovník překládal z německého slovo “Kuber” jako kbel na vodu. Ve starých českých matrikách je forma Kuber u jména Kubr ještě někdy uvedena.

Nemáme naprosto spolehlivé informace o tom, odkud Kubrové do Ruzyně přišli. Václav Mencl však ve svém díle “Lidová architektura v ČSR” zmiňuje a považuje za správné vysvětlení, které mu dal “stařičký majitel domu”. Jak uvádí berní rula, Ruzyně, na jejímž území leží Bílá Hora, byla vypálená a úplně zpustošená za třicetileté války, a musela být znovu osídlována pražským purkrabstvím, jemuž od husitských válek patřila. Kubrové, původně formani, prý do Ruzyně přesídlili z Bavorského lesa, t.j. z Pošumaví.

Mencl uvádí jako důkaz architekturu statku obnoveného a rekonstruovaného rodinou Kubrů: Původní stavení barokního slohu Kubrové přestavěli jako “špýcharový dům”, který má skladovací (komorový) díl patrový, což byla vesnická architektura ve středních Čechách neobvyklá a dle Mencla přenesená z jižních a jihozápadních Čech, kde byla běžná již od 14. století.

Srovnání půdorysu domu z Dublovic s půdorysem Kubrova statku z přestavby r. 1731

Rod Kubrů se stal již od konce 17. století významným po celém okolí. Z Ruzyně se šířil a větvil do Stodůlek a do Liboce, ale též směrem ke Kladnu.

Evangelickávíra a hřbitov v Ruzyni

Je známo, že roku 1749 udal libocký farář pražskému purkrabství, že Jan Kubr a Anna Kubrová z čp. 15 a rychtář Milan Kubr z hospody čp. 20 nejsou pravověrní. Jan Kubr byl za nevíru mrskán před kostelem v Řepích a přinucen k veřejnému přiznání ke katolictví. V Ruzyni bylo obecně mnoho evangelíků, ke své víře se ovšem mohli hlásit až po vydání tolerančního patentu Josefem II. v roce 1781. Dodnes se v této vsi zachoval evangelický hřbitov, zvláště pro ně zřízený.

ObjektKubrův statek

Kubrův statek je původně barokního stylu, později klasicistně upravený. V usedlostech Ruzyně se z období baroka dochovalo nejvíce právě v Kubrově statku.

Hlavní budovaRestaurace a stodola

Patrové obytné stavení s pavlačí je v přízemí zaklenuto tzv. „plackovými klenbami“. V horním patře stavení byla sýpka a špejchar (určené ke skladování zrní). V přední části přízemí směrem od brány byly obytné prostory, v zadní potom chlévy.

Původně v zahradě za domem byla stodola, jež byla od objektu novodobě oddělena a po rekonstrukci je využívána jako prodejna.

Nyní neexistujícíčásti Kubrova statku

Naproti domu přes někdejší dvůr, dnes nádvoří s parkovištěm, v místě dnešního hotelu „Meritum“, stávaly původně hospodářské objekty, na jižní straně dvora se nacházel drobný objekt nad sklepem, který v souvislosti s novodobými úpravami zcela zanikl. Na jižní, západní a severní straně byla usedlost ohrazena zdmi.

Nad barokní bránou s brankou se dochovaly sluneční hodiny a na trámu datace 1731.

Sluneční hodiny a nápis na trámu vstupní brány s datací 1731

Statek je památkově chráněn od roku 1964.

Historické fotografie objektu vs. Současnost

Severní pohled 1984
Západní pohled 1984

Východní pohled 1984

Stabilní katastr obce Ruzyně z roku 1841